Mýty a fakta o dětském diabetu
Klikněte na mýtus a rozbalte, jak to doopravdy je. Píšu z vlastní zkušenosti a z toho, co jsme se naučili.
1Dítě onemocnělo, protože jedlo moc sladkého.
S jídelníčkem to nesouvisí. U diabetu 1. typu imunitní systém omylem poškodí buňky ve slinivce, které vyrábějí inzulin, a tělo ho pak přestane tvořit. Proč k tomu dojde, lékaři přesně nevědí. Jisté je, že za to nemůže ani dítě, ani rodič.
2S diabetem se nedá žít normálně.
Dá. Děti s diabetem běhají, plavou, chodí do školky a jezdí na výlety. Jen to nejde bez plánu: před jídlem, před sportem i před spaním se přemýšlí, kolik inzulinu a co sníst. Normální život tedy ano, ale s nezbytnou režií navíc.
3Senzor nebo pumpa všechno vyřeší za nás.
Moderní pomůcky pomáhají a hodně ulehčují, třeba hlídají hodnoty a upozorní, když něco nesedí. Ale rozhodovat musí pořád člověk. Někdo musí číst data, reagovat na alarmy a hlídat dítě. Technika je pomocník, ne chůva.
4Nebezpečný je jen vysoký cukr.
Stejně důležité je hlídat i příliš nízký cukr, tedy hypoglykémii. Malé děti často neumí říct, že jim není dobře. Ukáže se to spíš náladou: jsou plačtivé, bledé, nezvykle zlobivé nebo ospalé. A hypo může přijít i v noci.
5Za pár měsíců si zvyknete a bude to hračka.
Rutina se časem usadí a všechno jde hladčeji. Ale únava a starost zůstávají. Diabetes jede každý den, i když je dítě nemocné, o prázdninách a o víkendech. Proto je důležité nezůstat v tom sám a dopřát si odpočinek.
6Malé děti diabetes stejně nevnímají.
Vnímají víc, než se zdá. Píchání, měření a to, že jíst se musí trochu jinak než ostatní, je může zlobit, mrzet i děsit. Pomáhá klid, jednoduché vysvětlení a hodně pochval.
7Diabetes se týká jen toho jednoho dítěte.
Týká se celé rodiny. Mění se denní režim, plánování i spánek rodičů. Své si ponesou i sourozenci. Potřebují vědět, že se na ně nezapomíná a že se mohou na cokoli zeptat.
8Stačí umět počítat sacharidy.
Počítání je základ, ale pak přijde skutečný život. Dítě jídlo odmítne, změní chuť, nedojí nebo si řekne o přídavek. Plán se musí upravovat za pochodu a chce to trpělivost a klid.
9Školka a škola to zvládnou i bez přípravy.
Aby to šlo, musí o diabetu vědět učitelky i vychovatelky. Je dobré se předem domluvit, co dělat při hypu, kdo se postará o senzor a komu zavolat. Čím víc dospělých v okolí ví, tím klidnější je dítě i rodič.
10Když jsou dlouhodobé výsledky dobré, je všechno v pořádku.
Dlouhodobý ukazatel (HbA1c) je krevní test, který ukazuje průměr cukru za poslední 2 až 3 měsíce, ale neřekne, jak se hodnoty chovaly přes den. Dva stejné průměry mohou mít úplně jiný průběh: jeden klidný, druhý plný výkyvů. Proto se sleduje i čas, který dítě stráví v cílovém pásmu.